Dnes je to přesně rok, co mi byla diagnostikována nevyléčitelná nemoc.
Doktoři mi řekli, že už nikdy nebudu moct pít, kouřit nebo jakkoliv aktivně sportovat, protože budu mimo jiné velmi unavený.
Je to ostrý střih. Život se najednou úplně přetočí. Všechny moje dosavadní problémy a každodenní starosti ztratily hodnotu. Ale život ještě nekončí, pořád přece chvilka zbývá... A tak to chce najít odvahu, vrhnout se do prázdna. Strach ze smrti není nic v porovnání se strachem z promarněného života.
Neexistuje ideální návod na život. Děláme to, co umíme, často improvizujeme. Ale to není podstatné. Podstatná je jen přítomnost. Záleží na melodii, která zůstane v duši. Ta stojí za všechno. Třeba, že ti život nachystá překážku, jako je nenapravitelná chyba, poškození, nemoc...
Pokud něco chcete, po něčem toužíte: Jděte do toho! Nečekejte až se změní status quo. Až bude více peněz, až doplatíme hypotéky, až děti odrostou, až bude čas... Protože ten správný čas nebude nikdy. Tak na nic nečekejte.
